Běžnému českému člověku je v mnoha podobách opakovaně servírována informace: „Jaderná elektrárna Temelín (nebo Dukovany) je naprosto bezpečná!“. Opravdu je vše tak skvělé, jak se to propaganda snaží podávat? Přestože český Státní úřad pro jadernou bezpečnost má od nestrannosti vůči jadernému průmyslu, na rozdíl od jeho německých nebo francouzských kolegů, poměrně daleko, bylo by dobré podívat se, co na to říká jeho předsedkyně Dana Drábová.

Včera oznámil šéf ČEZ D. Beneš, že rozhodnutí o dostavbě  padne nejdříve v roce 2014 a že elektřina z nových bloků bude potřeba možná až v roce 2030. Jenže odklad o rok je málo, takové postupné odsouvání pouze prodlužuje agonii současné jaderně-fosilní české energetiky a brání její zásadní modernizaci.

Rusnokovi ministři navrhli na mimořádném jednání vlády prodloužení takzvané solární daně. Návrh bezprecedentním způsobem poruší závazky garantované legislativou, je v rozporu s nálezem Ústavního soudu a může mít i dopad na další investice v Česku. Co může následovat?

Dnes se už ani samotný ČEZ nestydí přiznat, že další reaktory postaví jen, když mu to zaplatíme. Několikasetmiliardový projekt však postrádá veřejnou kontrolu a mantinely pro lobbing. Temelínský tendr je v takové situaci zátěžovým testem pro českou politickou scénu.

Nový ministr životního prostředí propaguje investici do dalších bloků jaderné elektrárny Temelín. Podle energetických studií však nic takového nepotřebujeme.

Vyhledávání konečného úložiště pro vysoceradioaktivní odpady z českých jaderných elektráren  nabralo v uplynulých měsících zcela nový směr. Zda povede k cíli, lze pochybovat. Ignorace názorů lidí v komunitách, kde by stát chtěl tuto stavbu vybudovat, nemůže být dlouhodobě úspěšná. Co se stalo, jsme popsali v článku Ministerstvo průmyslu podvedlo obce s úložištěm.