Aktuality

Poslední dvě firmy zbývající v tendru na nový atomový reaktor v Dukovanech, z něhož se stal tendr i na potenciální stavbu dalších tří jaderných bloků, odevzdaly k dnešnímu dni své nabídky. Ať již jde o reaktor EPR1200 od EDF nebo APR1000 od KHNP, jde o nové typy, které ještě nikde na světě  nestojí ani se je nikdo jiný neobjednal. Evropská komise rovněž dnes po dvou letech šetření odsouhlasila možnost veřejné podpory pro pátý dukovanský blok. Oproti českému modelu smlouvy o výkupu energie [Zákon č. 367/2021 Sb., o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice] Evropská komise omezila možnost dotovat vykupovanou cenu elektřiny z reaktoru „jen“ na 40 let, sedmdesát procent státem vykoupené elektřiny bude muset být prodáno na trhu a Česko musí zavést mechanismy zpětného vymáhání dodatečných zisků pro zamezení rizika překompenzace .  Jakým modelem by měly být podpořeny případné další bloky, není zcela jasné. Jak opakovaně tvrdil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), má k financování vzniknout mezirezortní pracovní skupina a ta do konce roku 2024 navrhnout řešení. Podle analýzy Ministerstva financí, budeme muset najít odhadem 1,7 bilionu korun, pokud bychom chtěli financovat všechny čtyři reaktory. Vedle toho je tu ale plán na dalších nejméně deset (ne)malých modulárních reaktorů (SMR), v součtu s podobnými odhadovanými náklady. Jisté je, že nové reaktory zaplatí daňový poplatník i spotřebitel elektřiny, model pouze řekne v jakém poměru. Na komerční bázi by ČEZ nové reaktory nestavěl.  V listopadu 2023 schválili poslanci přílepkem poslance Ivana Adamce (ODS) k zákonu o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury návrh na finanční podporu nových jaderných reaktorů cestou rozdílové ceny (Contract for Difference). K návrhu chyběly jakékoliv ekonomické analýzy, které by doložily, že poplatek nebude ve skutečnosti mnohem vyšší, než dnes tolik diskutovaný příplatek za obnovitelné zdroje, jehož větší část z faktur zmizí do roku 2030.    Edvard Sequens, energetický konzultant sdružení Calla, řekl: “S pohledem na cenovky posledních stavěných jaderných reaktorů považuji za jisté, že cena nabídnutých bloků pro Česko bude daleko vyšší, než ve veřejném prostoru tradovaných 160 miliard korun. Protože však ČEZ vybírá mezi reaktory, jaké dosud svět nespatřil jinak, než na papíře, výrazně se tím zvyšuje riziko, že nebudou dodány v domluveném čase a rozpočtu.“  **** (c) Edard Sequens, Temelin.cz / Foto: Wikimedia Commons 

Jaderný dozor (Nuclear Regulatory Commission – NRC) by měl během licenčních procesů více brát v úvahu možné dopady globální změny klimatu na jaderné elektrárny. K tomuto hlavnímu sdělení dospěla zpráva úřadu Government Accountability Office (GAO), který je nadstranickým poradním orgánem Kongresu ve Spojených státech. Zpráva podotýká, že jaderný dozor při posuzování bezpečnostních rizik vychází z historických údajů o počasí, které již neodpovídají současnému stavu. Rozdíly se navíc v příštích letech budou zvětšovat.  

Sobotu 20. dubna 2024 si obce a spolky ohrožené projektem konečného hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů zvolily jako datum osmého ročníku společného protestu pod názvem Den proti úložišti. Ten má připomenout nesplněné sliby politiků o posílení práv dotčených obcí při rozhodování o úložišti, rizika spojená s nesmyslným urychlením programu hledání úložiště a také zapomenuté prohlášení vlády, že bude posuzovat i jiná řešení, než je rychlé zavezení problémových odpadů pod zem. S tímto stavem se pořádající rozhodně nehodlají smířit a proto také již více než rok vzdorují snaze Správy úložišť radioaktivních odpadů o povolení geologických průzkumných prací.

Byznysový portál Kpler zveřejnil na začátku března blog Emerica de Vigana, ve kterém autor hodnotí riziko dalšího rozšíření problému korozních trhlin u francouzských reaktorů z pohledu vývoje velkoobchodní ceny elektřiny. Text přinášíme ve zkráceném překladu. Francouzský jaderný dozor  ASN oznámil začátkem března 2024, že společnost EDF detekovala korozní trhliny na některých svarech potrubí jaderného reaktoru Blayais 4. Problém korozních trhlin, který byl příčinou omezení výkonu francouzských jaderných elektráren v roce 2022, se dosud týkal především novějších reaktorů s výkonem  1300 nebo 1450 MW (například v elektrárnách Chooz, Civaux nebo Penly). EDF provádí v posledních měsících rozsáhlou sérii kontrol, detekování korozních trhlin u staršího reaktoru Blayais 4 s výkonem 900 MW je ovšem překvapivé.

Větší důraz na rozvoj obnovitelných zdrojů (OZE), odstranění zdlouhavých povolování i posílení sítí požadují od nové Státní energetické koncepce ČR nejen ekologické organizace, ale také obce, „uhelné“ kraje, průmyslové svazy i ministerstva pro místní rozvoj, životního prostředí či zdravotnictví. Po obnovitelné elektřině pro firmy volá i Ministerstvo financí, ale žádá vyčíslení nákladů. Ukázalo se to v meziresortním připomínkovém řízení ke zmíněnému strategickému dokumentu předloženému Ministerstvem průmyslu a obchodu.  Analýzu připomínek najdete v příloze této tiskové zprávy a je ke stažení zde.

Majitel skupiny Sev.en Energy Pavel Tykač varuje, že už na jaře příštího roku z ekonomických důvodů uzavře své dvě uhelné elektrárny Chvaletice a Počerady a uhelné lomy Vršany a ČSA. Podle ekologických organizací se Tykač v první řadě snaží vyděsit politiky a získat peníze za to, že elektrárny nezavře. Vzhledem k aktuálnímu poklesu ceny povolenky ale tak rychlý krach uhelných elektráren nehrozí, což dokazuje vyjádření Sokolovské uhelné a ČEZ, které natolik urychlené zavírání uhelných elektráren a dolů neplánují, i názory expertů.