Původní optimismus provázející rozvoj jaderné energie naráží čím dál více na neuspokojivou realitu. Nejenom, že se zvyšují přímé náklady na výstavbu nových reaktorů v Evropě, rostou i externí náklady výroby elektřiny a jejich energetická návratnost. V předpovědích Mezinárodní agentury pro atomovou energii z roku 1974 pro rok 2000 se objevuje předpokládaný instalovaný výkon jaderných elektráren 4500 GW, realita je ale úplně jiná – v roce 2000 bylo ve skutečnosti celková instalovaná kapacita pouhých 349 GW, předpoklad byl tedy splněn na pouhých 7,8 %.
Překlad článku z Renewables international. Soudě podle diskusí na sociálních sítích, německá komunita obnovitelných zdrojů je potěšena oznámením o stavbě nové jaderné elektrárny ve Velké Británii. Náklady jsou nyní, konečně, tak transparentní - a tak vysoké! Ještě nikdo neřekl Britům kolik stojí elektřina z obnovitelných zdrojů?
Mnozí zastánci starých dobrých časů v energetice rádi připomínají dobu před nástupem obnovitelných zdrojů, kdy údajně v Evropě vládl volný trh, rozuměj energetické monopoly či oligopoly. S vážnou tváří mluví o nutnosti zrušit “špatnou” podporu nových technologií a vrátit se k tzv. “tržním podmínkám” a férové soutěži všech zdrojů elektřiny. Jenže jak ve skutečnosti tento trh fungoval a stále ještě funguje? Jaké podmínky si elektrárenské firmy za ta desetiletí vynutily?
Ekonomka Šichtařová se nelichotivě vyjádřila k ekonomickým plánům ČSSD. Souhlasím, že různé megalomanské budovatelské plány ČSSD například stavba Temelína jsou nesmyslné, neboť při dnešní rychle se měnící situaci a vývoji nových technologií je to velmi riziková a hlavně zatím nepotřebná stavba. Ovšem nesouhlasím s jejím názorem, že zrovna zateplování je čímsi marginálním, co ekonomice moc nepomůže. ČSSD plány na podporu zateplování opisuje od úspěšného projektu Zelená úsporám, zavedeného ministrem životního prostředí Martinem Bursíkem během účasti Strany zelených ve vládě Mirka Topolánka.
Jaderné elektrárny jsou účelově označovány jako čisté bezemisní zdroje, které se mají stát nástrojem k řešení problému klimatických změn. Nezaslouženě. Je sice pravda, že samotné reaktory nevypouštějí emise oxidu uhličitého, ale celý jaderný palivový cyklus ano. Další problém spočívá v omezených možnostech jaderné energetiky.
Evropská komise v polovině prázdnin spustila veřejnou konzultaci k připravovanému celoevropskému řešení pojištění a náhrady škody způsobené havárií jaderných elektráren (odpovědnosti za jaderné škody). Jsou žádány i vaše názory až do 22. října. Právně je tato problematika v Evropě roztříštěná, platí dvě základní mezinárodní úmluvy – Pařížská a Vídeňská i jejich dodatky, ale nejsou v některých státech, včetně České republiky splněny. A žádná nezajišťuje, že by se oběti případné jaderné havárie dočkali spravedlivého odškodnění.
