Radioaktivní odpady

Vědci ve Spojeném království objevili novou sloučeninu uranu, která může vznikat v zemi kontaminované tímto prvkem. Díky tomuto objevu se dostává do popředí záměr ukládání jaderného odpadu pod zem. Objem jaderného odpadu Spojeného království do roku 2125 přesáhne 4 miliony m3, což odpovídá celému objemu stadionu ve Wembley. Různé formy odpadu kontaminovaného uranem, od laboratorních oděvů až po součásti reaktorů, se často zalévají cementem a ukládají do ocelových sudů. Všechen tento odpad se nakonec dostane do stejného místa určení – do hlubinného úložiště.

Zástupce obcí v poradním panelu expertů ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) geolog Matěj Machek zveřejnil své stanovisko k přípravě Metodiky zúžení počtu lokalit pro hlubinné úložiště. Upozorňuje v něm na velký časový tlak, který znemožňuje důkladnou práci.   Podstatným problémem podle něj také je, že: „Konečné vyjádření jednotlivých členů panelu k Metodice probíhá  v  okamžiku,  kdy  většina  zpráv, které by měly být vypracovány na jejím základě, je již v pokročilé fázi zpracování či je dokonce již vyhotovena.“ Nyní během pouhých několika týdnů mají být na základě metodiky vybrány obce, které budou i nadále ohrožovány projektem konečného úložiště vyhořelého jaderného paliva.

Stávající způsoby ukládání vysokoaktivního jaderného odpadu jsou „velice“ nebezpečné, jak upozorňují vědci. Výzkumníci z Univerzity státu Ohio zjistili, že dlouhodobé plány na ukládání radioaktivního odpadu z výroby jaderných zbraní jsou neudržitelné a povedou k uvolňování radioaktivního materiálu do životního prostředí. Materiály používané při ukládání nebezpečných odpadů korodují mnohem rychleji, než byla původní představa.

Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv se kriticky vyjádřily k návrhu zákona o zapojení obcí do vyhledávání hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů, který připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu [1].  Obě uskupení zastupující více než 4 700 měst a obcí z celé republiky, ve kterých žije naprostá většina obyvatel, v připomínkách k zákonu požádaly o výrazné posílení možností samospráv při rozhodování o úložišti [2]. Zásadní kritické připomínky vzneslo také Ministerstvo vnitra, které upozornilo, že návrh zákona deklarované posílení práv obcí a jejich občanů ve skutečnosti nezajišťuje [3]. Odsudek návrhu zákona je tak ve shodě s názorem Platformy proti hlubinnému úložišti, sdružující obce a veřejnost z lokalit, na nichž stát úložiště hledá. Ta přijala k postupu ministerstva své nesouhlasné stanovisko.

Calla ve spolupráci s Hnutím DUHA vydala další číslo zpravodaje Jaderný odpad, který je věnovaný problematice hledání řešení, jak naložit s jaderným odpadem. Po nadějných změnách ve vedení Správy úložišť zkraje roku 2019, jež slibovaly odblokování konfliktní patové situace mezi obecními samosprávami a státními úřady, se nám zase začíná stmívat. Návrh zákona, který měl zlepšit postavení obcí, nepřináší potřebné změny a vyžádané připomínky obcí ministerští úředníci zahodili.  Zodpovědný ministr průmyslu Havlíček pak razantně slibuje vybrat čtyři lokality do poloviny nadcházejícího roku 2020 navzdory všem.

Hodnocení první globální zprávy o jaderném odpadu (The World Nuclear Waste Report 2019 – Focus Europe), které publikovala v prosincovém vydání časopisu Nuclear Monitor Christiana Mauro, nepochybně stojí za pozornost. Vedle základního zjištění, tedy že přesně nelze určit, kolik jaderného odpadu se na světě nachází, a zatím nevíme, jak s ním naložit, si všímá také regionálních rozdílů i společných prvků.