Předseda NSS a nezávislost rozhodování o úložišti?

Názor soudce Karla Šimky, že místní komunity se musí obětovat ve veřejném zájmu stavbě trvalého úložiště, se stal v posledních letech jedním z nejvíce citovaných kontroverzních argumentů, proč není možné posílit nedostatečná práva obcí při rozhodování o umístění hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů. Během projednávání zákona o úložišti v obou komorách Parlamentu zazníval i z úst ministra průmyslu Jozefa Síkely. Představitelé Ministerstva průmyslu a obchodu, Správy úložišť radioaktivních odpadů a dalších institucí jej začali používat ihned poté, co byl zveřejněn v odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ve sporu o stanovení průzkumného území pro vyhledávání hlubinného úložiště v lokalitě Hrádek v roce 2020. 

Aktuální vyjadřování nynějšího předsedy Nejvyššího správního soudu Karla Šimky a jeho účast na akci, kde se potkával s politiky a vrcholnými státními úředníky, v jejichž zájmu je prosazení stavby hlubinného úložiště bez valného respektu k zájmu dotčených obcí, vnímáme s vážným znepokojením a rozpaky jako ohrožení nezávislosti tohoto soudu.

Právní stanovisko, které si Platforma proti hlubinnému úložišti nechala zpracovat u kanceláře Doucha, Šikola advokáti, o zmíněném tvrzení Karla Šimky říká:  "Úvaha  není  ničím  jiným,  než osobním názorem  v rozsudku  podepsaného  předsedy  senátu,  který  lze  ve  vztahu k uvedenému rozsudku považovat za právní exces, a nelze ji použít jako platný argument  v dalších  soudních  či  správních  řízeních.  Ačkoliv  tedy  tento  senát Nejvyššího  správního  soudu  vyslovil  názor,  že  zájem  samosprávných  celků, případně místních komunit, musí bez dalšího ustoupit „vyššímu“ zájmu veřejnému (přestože posouzení takové otázky nebylo pro předmětné řízení relevantní a šlo tak o tzv. okrajovou část odůvodnění), nejde o závazný právní závěr, a to ani v otázce umístění jaderných úložišť, ani v žádné jiné.“

„Jiný soud ani správní orgán jím tedy není vázán a neměl by jej považovat ani za určité „vodítko“ ve smyslu sjednocovací funkce judikatury Nejvyššího správního soudu. Soud tedy musí tyto jednotlivé kolidující zájmy vždy důkladně poměřovat, a to zejména z hlediska principu proporcionality, a upřednostnění jednoho zájmu před druhým vždy řádně odůvodnit. Závaznost této části odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu nelze dovozovat ani v jiných oblastech, např. v právní teorii, výkladu či přípravě právních norem."  

Michael Forman, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti řekl: „Už v době, kdy Ministerstvo životního prostředí podalo kasační stížnosti vůči prohraným soudním sporům s obcemi o stanovení průzkumných území pro geologické práci pro hledání úložiště nám bylo podezřelé, že tak učinilo jen na dvou lokalitách a na dalších čtyřech nikoliv. Na základě aktuálního vystupování předsedy Nejvyššího správního soudu, pokud se povolování průzkumných území dostane opět k soudu, nebudeme mít již důvěru v nestrannost Karla Šimky v této věci. Opět to může značně poškodit transparentnost celého procesu, kterou se politici často zaštitují.“

Další informace může poskytnout: 
Michael Forman, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti a starosta města Horažďovice
tel.: 724 181 019, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

****

(c) Tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti

Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 55 členů (38 obcí a měst a 17 spolků) za účelem prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí. www.platformaprotiulozisti.cz